Cemiplimab (LIBTAYO) je indikován k léčbě pacientů s lokálně pokročilým, nebo metastazujícím bazocelulárním karcinomem (laBCC nebo mBCC), u kterých došlo k progresi, nebo k intoleranci inhibitoru signální dráhy Hedgehog (HHI) [1].
Účinnost a bezpečnost cemiplimabu u pacientů s laBCC nebo mBCC byla hodnocena ve Studii 1620. Jednalo se o otevřenou, multicentrickou, nerandomizovanou studii. Pacienti dostávali cemiplimab 350 mg intravenózně každé tři týdny. Léčba pokračovala až do progrese, nebo do nepřijatelné toxicity. Analyzováno bylo 119 pacientů, 84 pacientů s laBCC a 35 pacientů s mBCC. Celkem 83 % pacientů podstoupilo alespoň jeden předchozí chirurgický zákrok a 35 % pacientů podstoupilo více než tři operace. Minimálně jednou bylo ozářeno 50 % pacientů. Všech 119 pacientů bylo dříve léčeno HHI a 11 % pacientů (13/119) bylo dříve léčeno jak vismodegibem, tak sonidegibem (jako samostatné linie léčby).
Účinnost cemiplimabu byla pozorována bez ohledu na stav exprese PD-L1 v nádoru. Z 84 pacientů s lokálně pokročilým BCC byly objektivní odpovědi zaznamenány u 24 (31 %), kompletní odpovědi u pěti pacientů (6 %). Medián trvání odpovědi nebyl dosažen (rozmezí = 2,1 až 21,4 měsíce), přičemž 79 % respondérů si udrželo odpověď po dobu nejméně šesti měsíců.
Nežádoucí účinky stupňů 3–4 se vyskytly u 40 z 84 pacientů (48 %); nejčastější byly hypertenze (čtyři [5 %] z 84 pacientů) a kolitida (čtyři [5 %]). Závažné nežádoucí účinky vznikající při léčbě se vyskytly u 29 (35 %) z 84 pacientů. Nedošlo k žádným úmrtím souvisejícím s léčbou.
MAT-CZ-2201302-1.0-12/2022